Supermazlici

Zahrada je součástí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy(odkaz je externí) a na jejím území se nachází Katedra botaniky(odkaz je externí), Ústav životního prostředí a sídlí zde i studijní oddělení Přírodovědecké fakulty UK.

Rozloha zahrady je 3,5 ha. Expozice jsou rozděleny na skleníkové a venkovní (exteriéry). Ve sklenících je stálá expozice tropů a suchých subtropů (sbírka kaktusů a sukulentů). Sbírka rostlin z vlhkých subtropů je v létě instalována pod širým nebem podle světadílů, z nichž rostliny pocházejí; v zimním období jsou rostliny uskladněny ve velkém studeném skleníku. Vedle rozsáhlé sbírky sukulentů stojí za zmínku vzrostlé letité exempláře cykasů, kamélie, myrty a další rostliny pocházející ze sbírek někdejší smíchovské univerzitní zahrady z 19. století.

Z venkovních expozic je významný unikátní exemplář jinanu dvoulaločného, Ginkgo biloba ‘Praga’, ve skutečnosti jakási někdejší obří bonsaj, jejíž stáří se odhaduje na přibližně 130 let, dále jedna z prvních do Evropy introdukovaných metasekvojí a další dřeviny. Nejcennější expozicí je kolekce Středoevropské květeny, založená v roce 1904 a kontinuálně udržovaná po celých předchozích sto let.

Zahradu ročně navštíví asi 100 000 návštěvníků. Slouží nejen jako zdroj demonstračního materiálu pro studenty biologie a přidružených oborů jak z Univerzity Karlovy, tak ze sesterských fakult, středních a základních škol, ale přispívá i k dalšímu celoživotnímu vzdělávání obyvatelstva a částečně i k relaxaci zejména obyvatel Prahy 2. Na provoz a údržbu exteriérů zahrady přispívá rovněž Magistrát hl. m. Prahy. Pro návštěvníky Botanické zahrady bylo v roce 2004 otevřeno odpočinkové refugium na ploše pronajaté Městskou částí Praha 2.

Zahrada je součástí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy(odkaz je externí) a na jejím území se nachází Katedra botaniky(odkaz je externí), Ústav životního prostředí a sídlí zde i studijní oddělení Přírodovědecké fakulty UK.

Rozloha zahrady je 3,5 ha. Expozice jsou rozděleny na skleníkové a venkovní (exteriéry). Ve sklenících je stálá expozice tropů a suchých subtropů (sbírka kaktusů a sukulentů). Sbírka rostlin z vlhkých subtropů je v létě instalována pod širým nebem podle světadílů, z nichž rostliny pocházejí; v zimním období jsou rostliny uskladněny ve velkém studeném skleníku. Vedle rozsáhlé sbírky sukulentů stojí za zmínku vzrostlé letité exempláře cykasů, kamélie, myrty a další rostliny pocházející ze sbírek někdejší smíchovské univerzitní zahrady z 19. století.

Z venkovních expozic je významný unikátní exemplář jinanu dvoulaločného, Ginkgo biloba ‘Praga’, ve skutečnosti jakási někdejší obří bonsaj, jejíž stáří se odhaduje na přibližně 130 let, dále jedna z prvních do Evropy introdukovaných metasekvojí a další dřeviny. Nejcennější expozicí je kolekce Středoevropské květeny, založená v roce 1904 a kontinuálně udržovaná po celých předchozích sto let.

Zahradu ročně navštíví asi 100 000 návštěvníků. Slouží nejen jako zdroj demonstračního materiálu pro studenty biologie a přidružených oborů jak z Univerzity Karlovy, tak ze sesterských fakult, středních a základních škol, ale přispívá i k dalšímu celoživotnímu vzdělávání obyvatelstva a částečně i k relaxaci zejména obyvatel Prahy 2. Na provoz a údržbu exteriérů zahrady přispívá rovněž Magistrát hl. m. Prahy. Pro návštěvníky Botanické zahrady bylo v roce 2004 otevřeno odpočinkové refugium na ploše pronajaté Městskou částí Praha 2.