Info o Kuksu - Supermazlici

Výklad v češtině
Dospělí 120 Kč
Děti do 6 let zdarma
Mládež 6-18 let 80 Kč
Studenti s platným průkazem 15-26 let, držitelé karty ISIC, ITIC, EYCA, EUROBEDS 80 Kč
Senioři nad 65 let 80 Kč
Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti) 310 Kč
Držitelé průkazu ZTP/P a průvodce ZTP/P zdarma
Držitelé průkazu ZTP do 18 let zdarma
Držitelé průkazu ZTP nad 18 let 80 Kč
Držitelé karet ICOM, ICOMOS, Národního muzea, zaměstnanci Ministerstva kultury a jeho příspěvkových organizací, kteří se prokáží průkazem dané organizace opatřeným fotografií držitele a přelepkou MK; držitelé zaměstnaneckých průkazů NPÚ (max. 1 + 3 rodinní příslušníci), volných vstupenek NPÚ a akredit. novináři zdarma
Dospělí po předložení vstupenky ze ZOO Liberec z daného roku 80 Kč
Organizované skupiny, kdy jednotlivec by měl vstup zdarma (ZTP/P, MŠ) 20 Kč

Výklad v cizím jazyce (angličtina, němčina, polština) - pouze na objednání
Dospělí 180 Kč
Děti do 6 let zdarma
Mládež 6-18 let 120 Kč
Studenti s platným průkazem 15-26 let, držitelé karty ISIC, ITIC, EYCA, EUROBEDS 120 Kč
Senioři nad 65 let 120 Kč
Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti) 470 Kč
Držitelé průkazu ZTP/P a průvodce ZTP/P zdarma
Držitelé průkazu ZTP do 18 let zdarma
Držitelé průkazu ZTP nad 18 let 120 Kč

nutnost rezervace pouze pro skupiny

Výklad v češtině
Dospělí 30 Kč
Děti do 6 let zdarma
Mládež 6-18 let 20 Kč
Studenti s platným průkazem 15-26 let, držitelé karty ISIC, ITIC, EYCA, EUROBEDS 20 Kč
Senioři nad 65 let 20 Kč
Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti) 70 Kč
Držitelé průkazu ZTP/P a průvodce ZTP/P zdarma
Držitelé průkazu ZTP do 18 let zdarma
Držitelé průkazu ZTP nad 18 let 20 Kč
Držitelé karet ICOM, ICOMOS, zaměstnaneckých průkazů NPÚ (max. 1 + 3 rodinní příslušníci), volných vstupenek NPÚ a akredit. novináři zdarma

Výklad v cizím jazyce (angličtina, němčina, polština) - pouze na objednání
Dospělí 50 Kč
Děti do 6 let zdarma
Mládež 6-18 let 30 Kč
Studenti s platným průkazem 15-26 let, držitelé karty ISIC, ITIC, EYCA, EUROBEDS 30 Kč
Senioři nad 65 let 30 Kč
Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti) 120 Kč
Držitelé průkazu ZTP/P a průvodce ZTP/P zdarma
Držitelé průkazu ZTP do 18 let 30 Kč
Držitelé průkazu ZTP nad 18 let 30 Kč

nutnost rezervace pouze pro skupiny

Výklad v češtině
Dospělí 50 Kč
Děti do 6 let zdarma
Mládež 6-18 let 40 Kč
Studenti s platným průkazem 15-26 let, držitelé karty ISIC, ITIC, EYCA, EUROBEDS 40 Kč
Senioři nad 65 let 40 Kč
Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti) 130 Kč
Držitelé průkazu ZTP/P a průvodce ZTP/P zdarma
Držitelé průkazu ZTP do 18 let zdarma
Držitelé průkazu ZTP nad 18 let 40 Kč
Držitelé karet ICOM, ICOMOS, Národního muzea, zaměstnaneckých průkazů NPÚ (max. 1 + 3 rodinní příslušníci), volných vstupenek NPÚ a akredit. novináři zdarma

Výklad v cizím jazyce (angličtina, němčina, polština) - pouze na objednání
Dospělí 80 Kč
Děti do 6 let zdarma
Mládež 6-18 let 60 Kč
Studenti s platným průkazem 15-26 let, držitelé karty ISIC, ITIC, EYCA, EUROBEDS 60 Kč
Senioři nad 65 let 60 Kč
Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti) 210 Kč
Držitelé průkazu ZTP/P a průvodce ZTP/P zdarma
Držitelé průkazu ZTP do 18 let 60 Kč
Držitelé průkazu ZTP nad 18 let 60 Kč

nutnost rezervace pouze pro skupiny

Vstupné
Dospělí 40 Kč
Děti do 6 let zdarma
Mládež 6-18 let 30 Kč
Studenti s platným průkazem 15-26 let, držitelé karty ISIC, ITIC, EYCA, EUROBEDS 30 Kč
Senioři nad 65 let 30 Kč
Rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti) 100 Kč
Držitelé průkazu ZTP/P a průvodce ZTP/P zdarma
Držitelé průkazu ZTP do 18 let zdarma
Držitelé průkazu ZTP nad 18 let 30 Kč
Držitelé karet ICOM, ICOMOS, Národního muzea, zaměstnanci Ministerstva kultury a jeho příspěvkových organizací, kteří se prokáží průkazem dané organizace opatřeným fotografií držitele a přelepkou MK; držitelé zaměstnaneckých průkazů NPÚ (max. 1 + 3 rodinní příslušníci), volných vstupenek NPÚ a akredit. novináři zdarma

nutnost rezervace pouze pro skupiny

Pěkně od začátku...

Kuks by byl zřejmě dodnes jen pomístním názvem u vísky Slotov, kdyby si jej za své letní sídlo nevybral František Antonín Špork, významný objednavatel uměleckých děl přelomu 17. a 18. stol., jedna z nejzajímavějších postav českého baroka. Jeho zásluhou zde vznikl ostrov barokního umění, inspirovaný mnoha evropskými vzory, obraz ideálního světa, jehož součástí je krom života kypícího v hraběcí rezidenci a lázních také duchovní a charitativní složka v podobě kláštera s hospitálem, korunovaným hrobkou svého zakladatele a hřbitovem špitálních chovanců, věčností a smrtí. Smrt a život, zábava a rozjímání v důmyslné scenérii, tak jak to vidělo baroko.

Stejně barvitý a protikladný byl i kukský pán. František Antonín Špork (1662-1738) jako syn vestfálského vojáka, který to v 17. století dotáhl na majetného císařského generála, trpěl celý život komplexem ze svého nízkého původu, kvůli němuž na něj stará šlechta hleděla tak trochu přezíravě. O to horečnější byla Šporkova veškerá činnost, v níž se - zase jako v baroku - světla záslužných činů střídají se stíny osobních a dobových nectností.

V jeho prostředí působí nejlepší umělci své doby (sochař Matyáš Bernard Braun, rytec Michael Heinrich Rentz či architekt Giovanni Battista Alliprandi a malíř Petr Brandl), i s evropským přesahem (Johann Sebastian Bach).

Již v roce 1696 se hrabě Špork rozhodl, že na svém hradišťském panství založí domov pro přestárlé veterány z okolí. Poté, co začaly na levém labském břehu v Kuksu růst Šporkovy lázně s rezidencí, byl jako místo pro budoucí ústav vybrán protější, pravý břeh.


Stavba hospitálu začíná

Od roku 1707 se podle plánů italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho budoval kostel Nejsvětější Trojice, na němž pracoval stavitel Pietro Nettola. Kostel byl vysvěcen až 20. srpna 1717. Takřka současně s kostelem, jehož krypta sloužila jako hraběcí hrobka, se stavěly také budovy po obou stranách chrámu - špitál a křídlo určené pro chovance hospitálu. Zároveň se zřizovala špitální zahrada, za kterou později vznikl ještě hřbitov s kaplí.

Celý výraz monumentální budovy podtrhují plastiky alegorií Ctností a Neřestí z dílny Matyáše Bernarda Brauna (1684 - 1738), umístěné na terasu před hospitálem v roce 1720. Jejich instalací symbolicky končí výstavba hospitálu, i když do dnešních dob prošel nesčetnými úpravami. Z dalších Braunových děl jmenujme osm obdivuhodných soch Blahoslavenství, anděle Blažené a Žalostné smrti či sochy Křesťanských bojovníků. Kromě Brauna se na sochařské výzdobě areálu špitálu podílel i Nizozemec Bartholomeo Jacob Zwengs, následován Janem Bedřichem Kohlem Severou.



Věděli jste, že zprovoznění hospitálu za účelem péče o přestárlé vysloužilé vojáky, se hrabě Špork nedožil? František Antonín umírá 30. března 1738, ale činnost hospitálu počíná rokem 1743, kdy na pozvání hraběcí dcery Anny Kateřiny přichází do Kuksu řád milosrdných bratří.


Provoz hospitálu

První převor milosrdných Narcis Schön dorazil do kukského hospitálu v roce 1743. Se svými spolubratry zde zřídil v první řadě lékárnu. Ta se nazývala U Granátového jablka, kteréžto je symbolem znovuzrození, obrození. V policích této druhé nejstarší zachované barokní apatyky ve střední Evropě nalezneme dodnes stojatky od dračí krve, račích ok či prášku z lebky oběšence.

Špitálníci - jak se kukští chovanci nazývali - nalezli svůj útulek po deseti mužích v prostorných pokojích západního křídla. Vykonávali pouze lehčí práce, nesměli si spílat a přít se, kdo sundal více nepřátel, dále navštěvovat kořalny, měli povinnost udržovat své věci čisté a především pilně navštěvovat každodenní mše svaté.

Hospitál fungoval až do roku 1938, kdy kvůli mnichovské dohodě museli milosrdní bratři se svými chovanci hospitální budovu opustit. Dům začal sloužit částečně jako sklad arizovaného majetku, byla sem přesunuta hospodářská škola z Liberce a provozováno vlastivědné muzeum. Od r. 1942 tu fungovala župní polepšovna pro mladistvé delikventy. Na samém konci války našly v domě útulek německé ženy a děti prchající před postupující Rudou armádou.


Od války po dnešek

Po druhé světové válce přešla hospitální budova do správy ONV v Jaroměři. V jednom křídle se až do roku 2001 bádalo v pobočce krajského archivu Východočeského kraje. Ve druhém křídle do konce 60. let fungovala jedna z léčeben dlouhodobě nemocných. Centrální díl okolo kostela převzala po roce 1946 Národní kulturní komise.

Koncem 50. let začíná pozvolná a zdlouhavá cesta k záchraně barokního komplexu. Jejím nejvýznamnějším počinem byl jednoznačně přesun originálů soch Ctností a Neřestí do prostor bývalé nemocnice, dnešního lapidária, v roce 1984.

V roce 1946 se uskutečňují první organizované prohlídky soch před hospitálem a barokní lékárny uvnitř. Roku 1958 byla budova prohlášena kulturní památkou, ovšem s ohledem na tehdejší ideologii nesprávně jako Státní zámek Kuks. V roce 1995 - už jako hospitál - byla povýšena na národní kulturní památku.


Na jaře roku 2015 byla dokončena rozsáhlá obnova Národní kulturní památky hospitálu Kuks. V rámci Integrovaného operačního programu pro období 2007 – 2014 (IOP, prioritní osa 5.1b: realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu České republiky) došlo k celkové obnově hospitálu a jeho bezprostředního okolí, od roku 2015 památka slouží především jako regionální vzdělávací středisko. Symbolem a názvem projektu se stalo granátové jablko, znak řádu milosrdných bratří – bývalých správců hospitálu, který je zároveň symbolem zmrtvýchvstání a znovuzrození.

Před rekonstrukcí byl stav památky značně neuspokojivý. Plně se využívalo pouze 35 % z celého rozsáhlého objektu. Veřejnosti byly přístupné tři prohlídkové okruhy (hospitál, šporkovská hrobka a expozice Českého farmaceutického muzea). Velká část budovy se pronajímala například Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy jako prostor Českého farmaceutického muzea, předchůdci občanského sdružení Siduri, který v části severního sklepení provozoval prodejní galerii vín, a někdejší sýpku využíval soukromý poskytovatel občerstvení. Jejich dosavadní potenciál sliboval aktivní zapojení do budoucího provozu obnovené památky a stali se tak partnery připravovaného projektu.

Na začátku projektu byly v nejhorším stavebním a technickém stavu prostory hospodářského jihozápadního křídla. V nesrovnatelně lepším stavu se nacházely prostory severovýchodního rokokového křídla, obývané po válce krajským archivem. Podobná situace panovala i v západním provozním křídle, kde proběhly poslední velké úpravy v letech 2001 – 2002 za účelem zlepšení průvodcovského a zaměstnaneckého zázemí objektu. Největším minusem celé budovy byl ovšem celkový stav inženýrských sítí, zejména kanalizace. Svou úpravu si vyžádalo i nádvoří, které připomínalo jakýsi polotovar mezi hospodářským dvorem a předpolím zámeckého parku. Hodnotnou součástí areálu je i sýpka při východní straně objektu. Vzezření jejích interiérů ale výrazně uškodila úprava na stravovací a ubytovací zařízení v 70. a 80. letech 20. století. Poslední z obnovených lokalit hospitálu je zahrada při jižním okraji areálu, ohraničená kamennou zdí. Půdorysně je rozdělena na šestnáct čtverců, které v minulosti sloužily k pěstování bylin, ovšem po válce byly v souvislosti s uzavřením zdejší lékárny zatravněny.

Stav částí areálu, které Národní památkový ústav včlenil do projektu Kuks – Granátové jablko, byl tehdy opravdu neuspokojivý, až znepokojující. Většinu z nich vzhledem ke kritickému stavu nešlo důstojně využívat ke svému účelu a ani vzezření exteriérů nebudilo v řadě ohledů dobrý dojem.




Roh nádvoří, tehdy s ubouraným balkónem


Hlavní chodba hospitálem, dnes s odkrytými nástěnnými malbami Tance smrti


Hlavní chodba hospitálem, dnes s odkrytými nástěnnými malbami Tance smrti


Pohled na ještě kompletně zatravněnou zahradu


Bývalé hospodářské křídlo hospitálu


Jižní, bývalé hospodářské křídlo


Jižní křídlo při pohledu od zahrady


Nádvoří hospitálu


Jižní průčelí hospitálu v nádvoří


Socha alegorie Střídmosti dříve stávala na nádvoří


Vstup do správy objektu









Zamýšlené projektové aktivity zúčastněných partnerů daly vzniknout nové kompozici, která navazuje na historicky jasně interpretovatelné uspořádání, a ctí památkovou podstatu a hodnotu areálu.

Hlavním prostorem výsledných aktivit projektu Kuks – Granátové jablko se stalo výukové centrum, jehož poslání spočívá v edukační činnosti na bázi aktivního dialogu mezi přednášejícím a posluchači. Blok obsadil téměř celé jihozápadní hospodářské křídlo, kde v přízemí vznikl divadelní sál a v 1. patře kabinety a učebny. Část přízemí hospodářského křídla, konkrétně bývalý byt zahradníka, dala vzniknout provozu, který bude zaměřen na vzdělání v oblasti zpracování bylin a prodej bylinných a dalších produktů zdravé výživy. Za zmínku jistě stojí i suterén severozápadního rohu budovy hospitálu, který je stanovištěm netopýří kolonie, která je sledována Českou společností na ochranu netopýrů. Ke kulturně-společenským akcím je vyhrazen prostor v přízemí rokokového křídla, tedy bývalá jídelna chovanců hospitálu. V patře nad tímto sálem byl zbudován tzv. badatelsko-depozitní blok, kde našly své místo umělecké sbírky hospitálu a zdejší historická knihovna. Prostory jsou přístupné zainteresované veřejnosti k prostudování knih především z období 18. a 19. století. V současné době probíhá za využití moderní techniky digitalizace literárních sbírek, zejm. s využitím skeneru knih a map. V suterénu severního křídla pokračuje činnost Galerie vín.

Gros celého objektu představuje prohlídkový okruh, prezentující historii rodu Šporků a fungování hospitálu od jeho výstavby až do současnosti s popisem nejdůležitějších artefaktů barokního umění: restaurovaným cyklem nástěnných maleb Tance smrti, kostelem Nejsvětější Trojice, lapidáriem s alegoriemi Ctností a Neřestí z dílny Matyáše B. Brauna a lékárnou U Granátového jablka. Tento je doplněn ještě návštěvou rodinné hrobky Šporků v kryptě kostela a prohlídkou dvou expozic Českého farmaceutického muzea: Kouzlo apatyky (Historie lékáren) a Z apatyky do fabriky (Historie výroby léků). S činností ČFM souvisí využití třetiny severního křídla, ať už k již zmiňovanému muzeu farmacie, tak k dokumentační a badatelské činnosti.

Do zahrady za hospitálem se vrátilo 144 bylinkových záhonů, celkové vzezření bylo uzpůsobeno příjemné relaxaci. Stejně tak prošlo úpravou nádvoří a blízké okolí hospitálu tak, aby se zde každý příchozí cítil příjemně, mohl si odpočinout, projít se. Nakonec bývalá sýpka začne v březnu 2016 opětovně sloužit jako stravovací zařízení s kapacitou 160 míst, které poskytne dostatečný komfort příchozím návštěvníkům. Otvírací doba bude přizpůsobena otvírací době hospitálu.




Býv. hospodářské křídlo, dnes bylinkářství a divadlo


Vchod s hodinami


Sluneční hodiny


Chodba s restaurovanými nástěnnými malbami


Balkón u bývalého bytu Gustava A. Sweérts-Šporka, nádvoří


Bývalé hospodářské křídlo u vchodu do zahrady









Hlavní stavební práce probíhaly v letech 2013 až 2015 s tím, že v roce 2014 byla budova hospitálu i její blízké okolí veřejnosti zcela uzavřeny. Celková výše poskytnuté dotace byla 440 082 059 Kč (z prostředků IOP, 85 % Evropský fond regionálního rozvoje, 15 % státní rozpočet); spolu s příspěvkem České republiky na nezpůsobilé výdaje šlo o částku 453 348 434 Kč.

Slavnostní otevření se uskutečnilo 28. března 2015 a hospitál vstoupil do své premiérové sezóny s ohromným zájmem třinácti set návštěvníků za tento den. Do konce října 2015 pak navštívilo dům necelých 140 000 turistů. V porovnání s lety před obnovou, kdy hospitál navštívilo ročně okolo 40 000 turistů, se jedná o skutečně markantní nárůst.