Vzpomínka
Vzpomínka na maminku
Maminka, máma, jak prostá slova, a přitom jedna z nejdražších.
Ano maminka přesně tak. Maminka je osoba, pro kterou je v našich srdcích největší místo, protože maminka nám dala život, maminka je s námi, když jsme nemocní, maminka jde s námi na první den do školy, maminka prožívá s námi první lásky i první rozchody. Maminka je ta, co nás nikdy nezradí. Maminka je ta, co na nás vždycky myslí. Je právě konec roku 2019 a já stále myslím na moji maminku která zemřela 23.03.2013 ve 20:30 hod. Stále vzpomínám, jak jsem ji objal, když jsem přijel, anebo jí aspoň každý den telefonoval. Mám ještě zbytek rodiny, ale drahou maminku mi to nenahradí.
Maminka, máma. Prostá slova, a přece jedna z nejdražších. Vždyť co bychom byli bez maminky, bez její péče, starostlivosti a lásky. V jejím klíně jsme nacházeli útočiště, v jejím klíně jsme hledali bezpečí a jistotu. Maminka nás, své děti, chránila svou láskou, bděla nad každým naším krokem jako strážný anděl. Sdílela s námi radost a žal, naše úspěchy i případné nezdary. Vyhlížela nás z okna, když jste byli na cestách, těšila se z každé chviličky s námi. Nezištně a nesobecky vás ošetřovala, když jsme se jako malé děti zmítaly v horečkách, hladila nám rozpálené čelo, vařila čaj, seděla u našich postýlek dlouho do noci. Nevyspalá, unavená, ale šťastná, že je nám na blízku, že nám může pomoci. Spojena s námi pevným a nezlomným poutem mateřské lásky prožívala s námi po všechna ta dlouhá léta dobré i zlé. Byla na nás hrdá a pyšná, když se nám něco povedlo, hájila a bránila nás, když jste náhodou někdy šlápli vedle. Pracovala, starala se, abychom měli vše potřebné, aby nám nic nechybělo. Jejím největším štěstím byl náš každý, byť sebemenší úspěch a největší radostí chvíle prožitá ve naší blízkosti. To všechno byla naše maminka. Obětavá, starostlivá, laskavá a milující. Nikdo nám už tak, jak to uměla ona, nepohladí rozpálené čelo, nikdo nás už nezahrne takovou láskou, péčí a starostlivostí. Maminka, to byl náš domov, naše bezpečné zázemí, naše jistota a naděje. A její pohlazení, to byl ten nejlepší lék proti všem nemocem, nejúčinnější povzbuzení ve chvílích neúspěchů a nesnází.
Ano maminka přesně tak. Maminka je osoba, pro kterou je v našich srdcích největší místo, protože maminka nám dala život, maminka je s námi, když jsme nemocní, maminka jde s námi na první den do školy, maminka prožívá s námi první lásky i první rozchody. Maminka je ta, co nás nikdy nezradí. Maminka je ta, co na nás vždycky myslí. Je právě konec roku 2019 a já stále myslím na moji maminku která zemřela 23.03.2013 ve 20:30 hod. Stále vzpomínám, jak jsem ji objal, když jsem přijel, anebo jí aspoň každý den telefonoval. Mám ještě zbytek rodiny, ale drahou maminku mi to nenahradí.
Maminka, máma. Prostá slova, a přece jedna z nejdražších. Vždyť co bychom byli bez maminky, bez její péče, starostlivosti a lásky. V jejím klíně jsme nacházeli útočiště, v jejím klíně jsme hledali bezpečí a jistotu. Maminka nás, své děti, chránila svou láskou, bděla nad každým naším krokem jako strážný anděl. Sdílela s námi radost a žal, naše úspěchy i případné nezdary. Vyhlížela nás z okna, když jste byli na cestách, těšila se z každé chviličky s námi. Nezištně a nesobecky vás ošetřovala, když jsme se jako malé děti zmítaly v horečkách, hladila nám rozpálené čelo, vařila čaj, seděla u našich postýlek dlouho do noci. Nevyspalá, unavená, ale šťastná, že je nám na blízku, že nám může pomoci. Spojena s námi pevným a nezlomným poutem mateřské lásky prožívala s námi po všechna ta dlouhá léta dobré i zlé. Byla na nás hrdá a pyšná, když se nám něco povedlo, hájila a bránila nás, když jste náhodou někdy šlápli vedle. Pracovala, starala se, abychom měli vše potřebné, aby nám nic nechybělo. Jejím největším štěstím byl náš každý, byť sebemenší úspěch a největší radostí chvíle prožitá ve naší blízkosti. To všechno byla naše maminka. Obětavá, starostlivá, laskavá a milující. Nikdo nám už tak, jak to uměla ona, nepohladí rozpálené čelo, nikdo nás už nezahrne takovou láskou, péčí a starostlivostí. Maminka, to byl náš domov, naše bezpečné zázemí, naše jistota a naděje. A její pohlazení, to byl ten nejlepší lék proti všem nemocem, nejúčinnější povzbuzení ve chvílích neúspěchů a nesnází.