Vzpomínka na maminku 8.12.2021
Vzpomínka na maminku
Vzpomínka na maminku 8.12.2021
Vzpomínka na maminku 8.12.2021
Je mi smutno drahá maminko,
Nikdy jsem nevěřil, jak mi bude chybět obejmutí maminky, její sladký hlas, úsměv i její rady. Nikdy jsem nevěřil, jak mi bude chybět osoba které jsem říkal mami. Čím je delší doba od smrti maminky tím víc a víc mi chybí. 23.3.2013 jsem ztratil milovanou maminku. Nejhorší den na vzpomínky je 25.12. jelikož to je den narozenin maminky. Dal bych vše za to mít možnost ještě aspoň jednou vzít maminku za ruku a obejmout ji a říct ji mám tě rád mami.
Maminka, máma.
Prostá slova, a přece jedna z nejdražších.
Vždyť co bychom byli bez maminky, bez její péče, starostlivosti a lásky.
V jejím klíně jsme nacházeli útočiště, v jejím klíně jsme hledali bezpečí a jistotu.
Maminka nás, své děti, chránila svou láskou, bděla nad každým naším krokem jako strážný anděl. Sdílela s námi radost a žal, naše úspěchy i případné nezdary.
Vyhlížela nás z okna, když jste byli na cestách, těšila se z každé chviličky s námi.
Nezištně a nesobecky vás ošetřovala, když jsme se jako malé děti zmítaly v horečkách, hladila nám rozpálené čelo, vařila čaj, seděla u našich postýlek dlouho do noci. Nevyspalá, unavená, ale šťastná, že je nám na blízku, že nám může pomoci.
Spojena s námi pevným a nezlomným poutem mateřské lásky prožívala s námi po všechna ta dlouhá léta dobré i zlé. Byla na nás hrdá a pyšná, když se nám něco povedlo, hájila a bránila nás, když jste náhodou někdy šlápli vedle.
Pracovala, starala se, abychom měli vše potřebné, aby nám nic nechybělo.
Jejím největším štěstím byl náš každý, byť sebemenší úspěch a největší radostí chvíle prožitá ve naší blízkosti. To všechno byla naše maminka.
Obětavá, starostlivá, laskavá a milující. Nikdo nám už tak, jak to uměla ona, nepohladí rozpálené čelo, nikdo nás už nezahrne takovou láskou, péčí a starostlivostí.
Maminka, to byl náš domov, naše bezpečné zázemí, naše jistota a naděje.
A její pohlazení, to byl ten nejlepší lék proti všem nemocem, nejúčinnější povzbuzení ve chvílích neúspěchů a nesnází. Ano přesně to byla milovaná maminka, velká opora mého života, kterou mi zlý osud vzal. Jen díky krásným vzpomínkám, kterých mám v srdci uložených velkou spoustu na ni stále myslím a vzpomínám.
Drahá maminko, jsi to právě ty, na kterou myslím každý den, jelikož právě ty jsi byla osoba plná porozumění, ochoty, lásky a přátelství proto je doba vánoc pro mě nejsmutnější, ale vím že i z nebe na mě stále dohlížíš z nebezkého obláčku jako můj anděl strážný.
Drahá maminko moc ti za vše děkuji…
Nikdy jsem nevěřil, jak mi bude chybět obejmutí maminky, její sladký hlas, úsměv i její rady. Nikdy jsem nevěřil, jak mi bude chybět osoba které jsem říkal mami. Čím je delší doba od smrti maminky tím víc a víc mi chybí. 23.3.2013 jsem ztratil milovanou maminku. Nejhorší den na vzpomínky je 25.12. jelikož to je den narozenin maminky. Dal bych vše za to mít možnost ještě aspoň jednou vzít maminku za ruku a obejmout ji a říct ji mám tě rád mami.
Maminka, máma.
Prostá slova, a přece jedna z nejdražších.
Vždyť co bychom byli bez maminky, bez její péče, starostlivosti a lásky.
V jejím klíně jsme nacházeli útočiště, v jejím klíně jsme hledali bezpečí a jistotu.
Maminka nás, své děti, chránila svou láskou, bděla nad každým naším krokem jako strážný anděl. Sdílela s námi radost a žal, naše úspěchy i případné nezdary.
Vyhlížela nás z okna, když jste byli na cestách, těšila se z každé chviličky s námi.
Nezištně a nesobecky vás ošetřovala, když jsme se jako malé děti zmítaly v horečkách, hladila nám rozpálené čelo, vařila čaj, seděla u našich postýlek dlouho do noci. Nevyspalá, unavená, ale šťastná, že je nám na blízku, že nám může pomoci.
Spojena s námi pevným a nezlomným poutem mateřské lásky prožívala s námi po všechna ta dlouhá léta dobré i zlé. Byla na nás hrdá a pyšná, když se nám něco povedlo, hájila a bránila nás, když jste náhodou někdy šlápli vedle.
Pracovala, starala se, abychom měli vše potřebné, aby nám nic nechybělo.
Jejím největším štěstím byl náš každý, byť sebemenší úspěch a největší radostí chvíle prožitá ve naší blízkosti. To všechno byla naše maminka.
Obětavá, starostlivá, laskavá a milující. Nikdo nám už tak, jak to uměla ona, nepohladí rozpálené čelo, nikdo nás už nezahrne takovou láskou, péčí a starostlivostí.
Maminka, to byl náš domov, naše bezpečné zázemí, naše jistota a naděje.
A její pohlazení, to byl ten nejlepší lék proti všem nemocem, nejúčinnější povzbuzení ve chvílích neúspěchů a nesnází. Ano přesně to byla milovaná maminka, velká opora mého života, kterou mi zlý osud vzal. Jen díky krásným vzpomínkám, kterých mám v srdci uložených velkou spoustu na ni stále myslím a vzpomínám.
Drahá maminko, jsi to právě ty, na kterou myslím každý den, jelikož právě ty jsi byla osoba plná porozumění, ochoty, lásky a přátelství proto je doba vánoc pro mě nejsmutnější, ale vím že i z nebe na mě stále dohlížíš z nebezkého obláčku jako můj anděl strážný.
Drahá maminko moc ti za vše děkuji…